Název

Nový Zéland 18 - Solocestování jihem Jižního ostrova (Timaru, Dunedin, Catlins, Invercagill)

Popis

A tohle to byl ten zpusob cestování, který jsem si chtěla vždycky vyzkoušet.. nezávislé, časově neomezené cestování, s veškerou jistotou u sebe (spacák, karimatka, stan a něco k jídlu), kde si člověk musel věřit a spolehat jen a jen na sebe.. Pro některé nesmyslné, nerozumné riskování, ale pro mě nezapomenutelné pocity a dojmy z úplně cizích lidí, z toho, že ten svět není zkažený.. naivní?.. tak ať.. Já toho nelituji. Kromě toho, že mě rodinka z Hinds dovezla co nejdál do Timaru, tak jsem dál pokračovala už jen stopem, stopem sem stopem tam i v těch nejvylidnějších místech, všude kde to šlo. Nocování jsem si zajišťovala pomocí webové organizace Couchsurfistů, na kterou mě doporučil jeden čecháček. Jedná se o zcela dobrovolnou pomoc lidiček, kteří druhým cestovatelům nabízejí svou pomoc, někdy nocleh, někdy dobrou radu nebo jen pokec. Mě se to zdá jako úplně skvělá idea této organizace.A já mám tuktuk jen dobré zkušenosti. Ikdyž na začátku pocit, že jste v cizím městě, a že si vás cizí chlap veze do cizího baráku, je trochu zvláštní..hm, určitě se vám promítají různé scenáře, ale všechno je jinak.. je to fakt o té pomoci druhým. Někde byla připravená postýlka s peřinkou, vana, pračka, někde jen valenda, někde jen karimatka, někdy skvělá uvařená večeře, někdy jen pizza, ale o to vůbec nešlo..jak i Marta zná ze Santiaga" poutník si nestěžuje, poutník jen děkuje" Fajné lidičky jsem potkala, různé národnosti, různé věkové hranice, různého postaví. První byl Geof, vysoce postaveny úředník na městském úřadě, který také rád cestoval. V Dunedinu dvakrát navštívila malíře Miguela a hokejistku Sophii, fajný simpatický mladý pár a v Invercagillu vyúžila pomoc Barbary a Ketiha. A určitě nezapomenu na pomoc Toma a Jacqui v Catlins. Jedinný den, kdy jsem neměla nic zajištěné a konečně si myslela, že vyzkouším ten nově koupený stan..By se stalo, kdyby mi Tom nepřišel do cesty, když me vezl od Kaka pointu, neboť mi sám nabídnul nocleh u nich doma., a já tak chtěla vyúžit a poznat další farmařskou rodinku. Pro mě to byla taková normální rodinka, strašně příjemně jsme si povykládali a úplně se člověk diví, že někdy s úplně cizím člověkem si tak sedne a mohl by vykládat otevřeně hodiny a hodiny.. fajné to bylo.. a taktéž všichni ti řidiči byli fajní a hrozně nápomocní, zejména mladý izraelský pár, který mě zavezl do míst k vodopádům, kam jsem ani nedoufala, že se dostanu.. hmm, fajné to bylo..

Nastavení